VODA, mé věčné téma

Ano, hned na začátku se musím přiznat, že i já patřím do skupiny lidí, kteří neustále musí myslet na to se napít a správný pitný režim pro mě rozhodně není, bohužel, automatický. Mám perfektně naučené jak je voda pro tělesné pochody a pro naše zdraví důležitá. Jo to jo, teorie by mi šla, praxe poněkud pokulhává.

Není to dlouho, co jsem se zase přistihla, že vypiji sotva litr za den a co horšího, že si dětičky čím dál více vyprošují šťávičku místo vody. Šlo to nenápadně, jedna, pak dvě skleničky za den, až to došlo do stadia, že mi odmítali pít samotnou vodu. A DOST. To jsem to zas vymňoukla.

Opět mě ti moji malí učitele donutili se zastavit a zamyslet se nad naším pitným režimem. Díky tomu jsem také rozhodla napsat tento článek. Myslím, že většina z nás ví, že pít se musí. Někteří dokonce i tuší, kolik vody za den je ideální, kolik je moc, co pít a co ne. Sáhněme si ale všichni do svědomí. Opravdu se těmito teoretickými znalostmi řídíme, dodržujeme je?

Jak už jsem přiznala výše, já s tím pořád bojuji. Nevím, jestli se to pro mě někdy stane tak přirozené, že nad tím už nebudu muset přemýšlet, kéž by. Než ta doba ale nastane, musím se hold snažit. Nejen kvůli sobě, ale právě kvůli svým dětem.

Tak si to pojďme nějak shrnout a já se Vám pokusím dát pádné důvody k tomu se zamyslet nad tím, proč by bylo dobré naučit sebe, a hlavně i své děti, pít čistou vodu.

Nejprve si shrneme alespoň některá důležitá fakta. Nebudu zacházet do nudných podrobností, ale možná s pomocí těchto pár odrážek sami nabudete dojmu, že té VODĚ je přeci jenom potřeba nějakou tu pozornost věnovat. Něco možná pro mnoho z Vás budou věci zcela známé, ale možná se najde i někdo, kdo si z toho odnese něco nového.

Věděli jste že:

  • lidské tělo obsahuje 55 – 65 % vody, novorozenci dokonce kolem 80 %

  • ideální množství vody za den pro dospělého člověka je 1,5 – 2 L (přesněji 0,03-0,04 x vaše hmotnost)

  • voda má paměť – o tom si více povíme v dalších článcích, maminky si u této věty možná vybaví Ledové království 2 a Olafa

  • všechny chemické procesy v buňce probíhají ve vodném prostředí

  • zdravý člověk v noci spí a nebudí se žízní ani s pocitem, že musí jít čůrat (jako fakt někdo takový existuje?)

  • není vhodné pít při jídle, protože dochází k ředění žaludečních šťáv a narušuje se trávení

  • naopak velké množství vody (4 l a více) zbytečně zatěžuje ledviny a vyplavuje z těla vitamíny a minerální látky

Pro mě osobně byl v minulosti největším AHA MOMENTEM zjištění, že do pitného režimu se počítá opravdu jen čistá voda. Žádný čaj, polévka (jak tvrdila babička), džus a jiné, nic JEN ČISTÁ VODA. Ano, můžeme si ji ochutit trochou bylinek, nebo citrónu, ale pořád je to jen voda. V létě asi není problém, ale třeba zimní období je to pro mě dost na morál. Paradox je, že zrovna v zimních měsících je doporučeno klidně pár skleniček vody přidat, jelikož trávíme dny v přetopených místnostech.

       „Ale mě samotná voda nechutná, je mi po ní divně.“

Taky máte občas pocit, že Vám voda nechutná, že máte v břiše rybník, nebo dokonce je Vám těžko od žaludku? To je věc, která mi dost vrtala hlavou. Jak mi může voda vadit, když ji mám v těle víc než půl své váhy a je pro mé tělo a jeho správné fungování tak důležitá? Co myslíte? Odpověď je celkem jednoduchá – DEHYDRATACE. Ano, slyšíte správně. Tento jev je opravdu důsledkem dehydratace organismu. Teď jsem asi spoustě z Vás vzala výmluvný argument proč zrovna vy vodu pít nemůžete, mám pravdu?:)

Dehydratace, nebo nedostatek vody, má na naše tělo opravdu velmi vážné dopady. Když máme v těle deficit vody, který jde většinou ruku v ruce s minerální nerovnováhou, máme zaděláno na pěkné problémy. Vždyť buňky pro své správné fungování potřebují vodu a také správný poměr minerálů, který zajistí optimální podmínky správného fungování organismu na buněčné úrovni.

Nemoc těla, je vlastně nemoc buňky. (R. Virchow)

Teď už se asi všichni bez výjimky shodneme, že voda je fakt důležitá. Jak ale poznám, že piji málo? A poznám to vůbec? Jasná věc. Stačí se zastavit a poslouchat své tělo, ono nám totiž dává spoustu signálů, jen se je většina z nás naučila úspěšně ignorovat.

Zkuste se tedy v nadcházejících pár řádcích zamyslet nad tím, jestli se Vám náhodou Vaše tělo také nesnaží naznačit, že mu něco chybí. Samozřejmě, že prvním signálem je žízeň. Jsou ale i některé další problémy, které jsou důsledkem dehydratace jako například:

  • suché rty, sucho v ústech, zvýšené slinění

  • lechtání na sliznicích (nos, krk,..)

  • dlouhodobý suchý kašel bez zánětu

  • neosvěžující spánek a celodenní únava, bolest hlavy

  • slzení očí, nebo naopak syndrom suchého oka

  • lokální otoky a praskání kloubů

  • suché sliznice!!!

Těch problémů je celkem dost, co říkáte? A to rozhodně nejsou všechny. Všimli jste si těch tří vykřičníků v posledním řádku? Na to bych ráda dala důraz, protože si myslím, že to je jedna z věcí, kterou si spousta lidí neuvědomuje.

Suché sliznice, především dýchacích cest (např. nos), pálí a otečou a jsou hodně náchylné k infekci, jelikož je významně narušena jejich samočistící funkce. Víte co to v praxi znamená? Díky tomu nežádoucí látky (viry, bakterie, alergeny) bez problémů prostoupí nosní sliznicí do těla, a my mnohem snadněji onemocníme. V dnešní době dost aktuální téma, že ano?

Co s tím?

No co, začnu pít, ne? Ono to není tak jednoduché. Při velké a dlouhodobé dehydrataci není úplně vhodné najet okamžitě na 2 litry denně. Tělo na to není zvyklé, je proto vhodnější vodu navyšovat postupně.

Pomocníček NAT MUR

V systému tkáňových solí (více podrobností v ebooku již brzy), o které se velmi zajímám, máme velkého pomocníka. Je jím tkáňová sůl Natrium muriaticum, zkráceně NAT MUR, sloučenina chloridu sodného. Tato sloučenina se významně podílí na distribuci vody v těle. Je Vám to povědomé? NaCl je vlastně kuchyňská sůl.

Na co NAT MUR? Proč do sebe rvát další sůl, když problém dnešní společnosti je spíš opačný, soli máme víc, než je třeba. Díky tomu, máme i větší sklony k dehydrataci. Když to řeknu zjednodušeně, kam jde sůl, tam jde voda.

DDD soli pro dospělého člověka je 1 čajová lžička.

Nat mur právě tím, že obsahuje dva ionty (Na+ a Cl) veledůležité pro správný pohyb vody v těle, nám může pomoci „naučit“ ho opět s vodou efektivně pracovat. Zajistí její rovnoměrnou distribuci tím, že pomůže tělu nastolit rovnováhu minerálů, které jsou tohoto procesu nedílnou součástí.

Při dlouhodobě špatném pitném režimu je vhodné užívat cca 3 měsíce 2-4 tbl Nat Mur a postupně navyšovat denní příjem vody až na optimální hodnotu. Pokud nejste zvyklý pít tolik vody a patříte k těm, kterým po ní není úplně dobře, může Vám to výrazně pomoci.

Tato solička nám může být nápomocná i u mnohých zdravotních problémů, kde je voda, více či méně důležitým elementem. Některé problémy jsem zmínila už u signálů, které nám tělo dává a tady je ještě pár dalších, které jsou velmi běžné:

  • těhotenská nevolnost

  • laryngitída

  • ztráta čichu a chuti

  • vysoký krevní tlak

  • a další

U některých z uvedených problému je Nat Mur vhodné kombinovat i s jinými solemi.

Pokud Vás zajímá moje osobní zkušenost, tak já Nat murku naordinovala tatínkovi, který se léčí na vysoký krevní tlak a svému pejskovi. Ten měl strašně suchou kůži a hrozně mu padaly chlupy. A to tak, že mu na zádech vylínal pěkně velký pruh. Pomalu se to lepší, ale jelikož se ještě léčí se srdeční aritmii, myslím , že mu tuto soličku ponechám už na trvalo.

Já s dětmi si 1-2 x do roka uděláme preventivní 3 měsíční kůru. Jsem si moc dobře vědoma své občasné nedůslednosti a tímto se snažím tělu alespoň trochu pomoci. Navíc moje holčička má od narození hodně suchou kůži a diagnózu atopického ekzému, takže u ní se řídím i jejím aktuálním stavem pokožky.

Pár slov na závěr:)

Pijte vodu, vy, vaše děti, všichni, obyčejnou z vodovodu. Chlóru se bát nemusíte, vyprchá z napuštěné sklenice během 30 minut při pokojové teplotě.

 

I ti moji malý raubíři občas remcají, že vodu nechtějí. To víte, že jim občas tu šťávu udělám, pijeme čaj a sem tam i ředěný džus. Děti jsou ale úžasně chytré, vnímavé a když si dáte tu práci a hezky jim to vysvětlíte, určitě vezmou pití vody na milost. O tom, jak s dětmi mluvím o podobných tématech a věcech plánuji, snad již brzy, napsat článek, tak třeba tam najdete i nějakou inspiraci.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *