Já a blog? NIKDY, aneb jak se to vlastně přihodilo.

Asi to bude trochu jiný příběh, než u většiny lidí s vlastním blogem. Nepatřím k těm, kteří toužili po tom mít své místo na webu, kde by mohli sdílet své myšlenky, touhy, či sny, se světem. Po pravdě už na gymplu jsem nejvíce nesnášela právě slohové práce.

Člověk míní, život mění.

Ale jak to většinou bývá, člověk míní a život mění. A tak je tu, můj osobní web o zdraví. Pro mě další krok v životě, kdy musím vystoupit ze své komfortní zóny a jít cestou, která je pro mě zcela neznámá. Proč jsem se do toho vůbec pustila a co bylo prvotním impulzem se můžete dočíst v Mém příběhu.

Od narození dcery, a poté i syna, občas pročítám různé diskuze, převážně tedy maminek, kde si radí co a jak, když jejich zlatíčko stůně a musím říct, že to byl asi prvotní impulz k založení webu, stránek na facebooku, něčeho.

Nejsem lékařka, dokonce nejsem ani nijak titulována. I když jsem na vysoké škole strávila několik let, těsně před branami jsem se rozhodla skončit, ale o tom tento článek není. Jen bych ráda, aby bylo zřejmé, že slova jako biochemie, organická chemie, toxikologie, fyziologie, mikrobiologie a jiné, mi nejsou vůbec cizí. Spíše naopak, ještě teď se při vzpomínce na tyto zkoušky potím až na …(však víte kde).

Pro svůj blog a pro mou novou vášeň mám však trochu jiný úhel pohledu. Až při nástupu na homeopatickou školu a po několika málo přednáškách mi vše začalo dávat smysl. Všechno o čem jsem měla tušení, co jsem si kde přečetla, nastudovala, ale nedokázala si to dát do přímých souvislostí.

Na většinu zdravotních problému nahlížím právě z homeopatického hlediska. Velmi souzním s myšlenkou, že pokud to tělu dovolíme, ve většině případů ví nejlépe, co v dané situaci dělat a jak si pomoci. Nejsem žádnou odpůrkyní klasické medicíny, myslím, že se díky ní máme velmi dobře, ale vidím v ní i spoustu negativ.

„Vaše zdraví si bereme na starost“

Lidé si zvykli odevzdávat zodpovědnost za své zdraví někomu jinému než sobě. To je dle mého názoru největší problém dnešní společnosti. Každý by chtěl být zdravý, ale málo kdo je ochoten pro to něco obětovat. Co si budeme povídat, v dnešním zrychleném světě občas není čas ani na to se zastavit a nadechnout.

Televize, reklamy a reklamní letáčky tomu také vůbec nepomáhají. Slogany typu „ Vaše zdraví si bereme na starost“ a slevové akce na Ibalgin, Paralen a podobné, mě vždycky zvednou ze židle.

Nejvíc mě to všechno trápí u dětí. Což je asi logické, když mám doma dvě děti mladší 6 let. Právě ony jsou zcela závislé na nás, na maminkách a je právě na nás, jakou imunitu si vybudují. 

Všimli jste si kolik miminek má atopický ekzém, kolik miminek má ten a ten problém? Já kolikrát nestačím koukat, ale mám pocit, že se to na mě valí ze všech stran.

A jsem u toho. To je přesně ten důvod, proč jsem se rozhodla psát blog. V dnešní době už je spoustu maminek, lidí, kteří nahlíží na zdraví a na signály těla jinak. Já mám však pocit, že to pořád není dost. Se svým silným sociálním cítěním bych nejraději pomohla všem, což samozřejmě není možné. A také ne každý o pomoc stojí, jak všichni víme, nejhorší jsou nevyžádaně rady. Ráda bych Vám však dala k dispozici tipy, postřehy a možná Vám i ukázala trochu jiný pohled na život, zdraví a ty „otravné“ nemoci.

Nemám patent na rozum, neříkám, že moje cesta je jediná správná. Každý si musí najít tu svou, která mu bude vyhovovat. Já se jen budu snažit sdílet s Vámi smysluplné informace a občas Vás třeba i pobavit, až se mi něco nepovede (a že toho bylo a určitě ještě i bude).

Doufám, že Vám alespoň některé mé články budou inspirací ke změně, nebo třeba i jen k zamyšlení. Stačí mít otevřenou mysl a zkusit více naslouchat své intuici. Třeba zjistíte, že jste na tom zcela jinak, než jste si mysleli:).

Těším se na Vás již brzy s opravdovým tématem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *